Podívej se prosím i zde: http://nialsfashmania.blogspot.cz/

I´m your best friend - 12.díl

4. února 2013 v 22:39 | Beat |  I´m your best friend
Yes! Jsem dobrá! Stihla jsem to :D Lidi neuvěříte,co jsem našla při uklízení šuplíků :D Sešit,ve kterém je můj první příběh :D Má to 150 stránek,je to s Louisem a zdá se,že to skončí smutně,ale nakonec to skončí dobře :D Uvažuju,že bych to psala,až dokončím IYMBF nebo HMH :D Co říkáte?

Potrhané fotky z obyvacího pokoje a schodů pomalu zmizely,akorát můj pokoj zůstal nedknutý. Střepy po zemi a zničené společné fotky s Niallem se válely po zemi. Už sice ze mě nebyla taková troska díky Harrymu,ale stejně to ještě bolelo. Bylo až příliš těžké,nemyslet na to. Raději jsem Harryho do svého pokoje nepoštěla,protože by ho to mohlo mrzet,že ten,koho miluju je Niall. Měla jsem ho vážně ráda,ale ne tak,jak bych měla. Byla s ním legrace a choval se ke mně mile a měl mě rád. Musela jsem se zasmát při vzpomínce na ráno po našem prvním rande,od kterého uběhl už týden. Zeptal se mě,jestli spolu teda chodíme.
,,Ne Harry,ležíme v objetí a zahrnujeme se polibky,ale jsme jen kamarádi." Odpověděla jsem mu tenkrát se smíchem. Vlastně jsem ho už dva dny neviděla. Měla jsem teď čtrnáct dní volno a čtvrtletní zkoušku jsem úspěšně. Neměla jsem ani oáru,jak ten čas využiju. Vstala jsem od práce na počítače a došla si uvařit kávu. Jak jsem se probudila,tak jsem zůstala. Polorozpadlý drdol na hlavě a jen Harryho tričko s nápisem I´M SEXY AND I KNOW.
,,Jo Harry,jsi sexy." Zasmála jsem se a postavila vodu. Netrpělivě jsem poklepávala prsty a rozhlížela se po vygruntované kuchyni. Zároveň s cvaknutím konvice zazvonil zvonek. Bežela jsem otevřít a úplně jsem zapomněla,co mám na sobě.
,,Ahoj." Usmíval se na mě široce Harry a měl dvě cestovní tašky.
,,Nazdar,stěhuješ?" Pozvedla jsem obočí a zakotvila zrakem na jeho zavazadla.
,,No vlastně ano,tolik mi chybíš,že jsem se rozhodl přidat tvému bytu nového nájemníka." Cpal se dovnitř. Zůstala jsem na něj zaraženě civět,ale on se jen zasmál mému výrazu.
,,Neboj,jen jsem tě přišel vyzvednout." Sundal si boty a bundu.
,,My někam jedeme?" vůbec jsem nechápala,o co tady jde.
,,Spíše letíme. Máš volno,tak tě chci vzít lyžovat."
,,Vždyť není sníh."
,,Ledovec zlato." Dal mi pusu a hnal se do obýváku.
,,Počkat,takže my letíme dneska?" Musela jsem si to v hlavě uspořádat.
,,To někde je v Rakousku a letí nám to za dvě hodiny."
,,A to mi říkáš až teď?" Vykřikla jsem nešťastně a rozhodila rukama.
,,Chtěl jsem tě překvapit." Nevinně se usmál.
,,No,to je teda překvapení. Harry,já nemám na lyžování žádnou výbavui. Lyže,oblečení,zkrátka nic."
,,Koupíme,zbal si co potřebuješ,a zbytek seženem."
,,Ne každý vydělává miliony jako ty." Ušklíbla jsem se.
,,Ne každý má kluka co vydělává miliony. A teď konec diskuze a šup se balit."
,,Co s tebou mám dělat." Usmála jsem se a vyšla po schodech nahoru do svého pokoje. Sundala jsem ze skříně kufr a začala do něj dávat všechny věci,které se mi mohly hodit. Pro jistotu jsem si vzala i společenské šaty,a pak se dala trochu do kupy. Oblékla jsem si oblečení do letadla a učesala se.
,,Harry? Pomůžeš mi prosím snést kufr?" Houkla jsem dolů a dojela s kufrem ke kraji dřevněných schodům které vedly dolů do spodní části bytu.
Ještě jsem udělala pár věcí, a konečně jsme se mohli vydat na letiště.
,,Super,letí to za půl hodiny,posadíme se,ne?" Sedli jsme si na sedátka na letišti a mlčeli.
Harry si odkašlal.
,,Co je?" Otočila jsem se na něj.
,,Jsi nějaká nervózní."
Zavrtěla jsem se.
,,Je tady 100 lidí a z toho tě 85% zná."
,,No a?"
,,No a mně je to nepříjemné."
,,Neboj." Zasmál se a objal mě kolem ramen. Zase jsem se zavrtěla. Chtěl mi dát pusu,ale ucukla jsem.
,,Co se děje?"
,,Všichni na nás koukají." Sykla jsem.
,,A co má být? To ti nemůžu dát pusu?"
,,Je to divné,nikdo neví,že jsme spolu."
,,Tak to aspoň zjistí."
,,Ale..." Namítala jsem ale dal mi prst na rty.
,,Pššt! Prostě nemluv a dej mi pusu."
Všichni se na nás dívali,ale přemohla jsem se a přesto mu letmou pusu dala.
,,Ty jsi trdlo." Kroutil hlavou a smál se mi. Šťouchl jsem do něj. A taky se zasmála.
,,Proč na nás všichni tak čumí?" Zeptala jsem se.
,,Asi proto,že jsem Harry Styles a sedím tady s neznámou holkou a zapomněl jsem poznamenat,že spolu někam letíme."
Zvedli jsme se,protože už ohlašovali náš let. Neměla jsem ráda letadla,vždycky jsem se strašně bála.
Usadili jsme se do svých sedadel a čekali,až vzlétneme.
,,Kde vlastně přistaneme?"
,,Cože?" Otočil se na mě Harry,který mě neposlouchal.
,,Kde přistaneme?!"
,,Jo tak. Ve Vídni a odsaď pojedeme do Kitzbühelu v Tyrolsku,to je tak tak dvě hodiny autem."
,,A kde vezmem auto?"
,,Víš,někdy je výhoda být členem One Direction."
,,A ty umíš řídit vpravo?"
,,Další výhoda,budeme mít řidiče."
,,A neutracíš ty nějak moc?"
,,Hodně vyděláváš,hodně utrácej,to se učí i na ekonomce."
,,Hlavně že to víš." Zasmála jsem se a podívala se ven z okna. Kromě betonu nic,ale když se ozval ohlašovací tón,že budeme odlétat a vynesli jsme se na nebe,zatočila se mi hlava,opravdu jsem letání nenáviděla. Raději jsem se opřela o Harryho a pokusila se usnout a asi se mi to podařilo,protože mě probudil Harryho hlas,že už jsme přistáli. Pomalu jsem otevřela oči a protáhla se.
,,Jak se ti spalo?" Usmíval se.
,,No moc dobře ne,nejsi zrovna pohodlný polštář." Nakrčila jsem nos a on se zamračil.
,,,Tak díky no. Těšíš se?"
,,No,těšit se to ano,ale ještě musíme sehnat ty lyže a ostatní."
,,Všechno má svůj čas." Poklepal mi na koleno a nastavil mi ruku,aby mi pomohl na nohy.
Došli jsme si pro zavazadla a vyšli před budovu letiště,kde už na nás čekalo auto s řidičem.
Naštěstí uměl anglicky. Čekala nás dvouhodinová cesta,při které jsem se ještě prospala.



,,Van,vstávej,jsme tady." Zatřásl se mnou Harry.
,,Co je?" Promnula jsem si oči a cítila se mnohem lépe.
,,Jsme před sportovním střediskem a jdeme koupit ty věci."
,,Ou jasně." Vyskočila jsem na nohy a utíkala za ním.
Chtěla jsem si koupit ty nejlevnější věci,ale Harry si nedal říct. Prý jeho holka nebude lyžovat v nějakých šuntech. Takže jsem skončila u strašně drahých značkových věcí a ani jsem je nechtěla. Pak už nám zbýva jen kousek cesty,u které jsem nespala,ale povídala si s Harrym. Konečně jsme dorazili na místo a musím říct,že to bylo opravdu nádherné. Ty hory,prostě dokonalé. Hotel byl jako obrovská horská chata. Ubytovali jsme se a překvlékli se. Hned jsme se hrnuli na sjezdovku.

,,Harry jsi si jistý,že chceš zkusit ten snowboard?" Nejistě jsem se ptala,když vrávoral na snowboardu,protože mi chtěl ukázat,jak to skvěle umí.
,,Buď v klidu,umím to. Sleduj." Rozjel se po sjezdovce dolů a hned po prvních metrech spadnul. Místo toho,aby jsem se smála,tak jsem se šíleně smála a nemohla přestat.
,,Ha Ha Ha!" Zakřičel na mě Harry a snažil se postavit. Konečně jsem se uklidnila a sjela k němu. Pomohla jsem mu na nohy a znova se rozesmála.
,,Myslím,že bude lepší,když se vrátíš k těm lyžím ty náš olympijský vítězi ve snowboardingu."
,,Strašně vtipné Clark." Utrousil,ale taky se rozesmál.
Raději sešel svah pěšky a nandal si zase lyže. Přeci jenom mu to šlo líp. Takhle jsem si lyžování ještě neužila a hlavně jsem nikdy nevydržela na lyžích dýl než hodinu a teď než jsem se nadála,byl čas na večeři.


,,Pro dnešek stačilo,ale zítra půjdeme na noční lyžování,jo?" Říkal mi Harry u večeře.
,,Proč ne. Jsem už unavená." Dojedla jsem svou porci a odsunula talíř.
,,Jdeme na pokoj?"
,,Můžeme." Pousmála jsem se a chytla ho za ruku.
Na pokoji jsem se osprchovala a konečně si lehla do postele. Nezdá se zdá,ale pohyb na čerstvém vzduchu člověka unaví. Zachumlala jsem se do peřiny a Harry mě objal.
,,Díky Harry,udělal jsi mi radost." Pošeptala jsem.
,,Jsem rád,že si ti tady líbí." Dal mi pusu do vlasů,a pak už jsme mlčeli. Užívali jsme si to,že jsme spolu. Možná jsem více milovala Nialla,ale s Harrym jsem cítila pocit slabého štěstí a cítila jsem se s ním dobře. Těmi lyžemi mě opravdu překvapil. Více jsem se k němu přitulila a spokojeně usnula.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama